Nějak podivně uvažující lidé

Dnešní zážitek při kondiční
chůzi na Lysou Horu.

V poslední době si sem tam vezmu hůlky, běžecký batoh a vyrazím kondičně do hor,
jdu takovou indiánskou chuzí, většinou si dám dva větší kopce. Což jsou v
Beskydech kopce kolem 1200-1300 ale o tom psát nechci. Dnes jsem vyrazil
a první cíl byla Lysá hora, ženu si to na horu a jak už u Lysé hory bývá i
přes všední den se nahoru i dolu linou zástupy turistů a mezi nima i školní výlety.
Děti většinou v triku s batohy se svačinou a pití si to cupitají nahoru.
Kousek pod vrcholem mě, ale vlastně nás všechny na trati zastihne mrak
a začne silně pršet. Nasadím si poncho a obrátím se na zpáteční cestu,
aniž bych došel na vrchol, protože déšť ten ještě ujde, ale ty hromy
a blesky se mi moc nelíbí. Po cestě spět vidím děti ze školního výletu
jak jdou stále v triku mokří až na kost dokonce si myslím, že i učitel
takhle jde. Děti diskutují že na školní výlet už nepůjdou. Dostávám se
k pointě, je zajímavé že kritizují výlet a neřeší, že si zapomněli vzít
pláštěnky, nebo deštník. To je takové běžné uvažováni lidí, za to nemůže on,
ale ten výlet nebo to počasí.

Autor: