5.11.2011 Frýdek-Místek

Největší běžecky závod na severní moravě, pominu-li extremní závody v Beskydech je Hornická desítka. Letos proběhl již 26. ročník a lidí dorazilo zase víc.Hlavní závod běželo 611 běžců a běžkyň. Celkem na různých tratích běželo přes 2000 běžců. Jak jsme stáli na startu hlavního závodu, měl jsem trochu obavy, aby užší část trasy po cyklotrase kolem řeky Ostravice stačil pro takový dav běžců. Ale než se k němu doběhlo, tak už bylo pole roztažené. Diváků kolem trati zase trochu přibylo a někteří skvělým fanděním hnadli běžce kupředu. Hornická desítka to jsou tři 3333m okruhy po rovině,takže je to rychlý závod. K dobrému dojmu ze závodu pomohlo i počasí, bylo vyloženě běžecké a na listopad úžasné. Organizačně jsem neviděl problém, možná drobnost v případě zdůraznění při startu hlavního závodu, aby běžci běžíci kondiční běh který začínal o minutu později nezavázeli hlavnímu závodu a jedny hodiny s časem mít trochu výš, neb ze zadu nešlo vidět za jak dlouho je start a to asi neviděli ani diváci. Kapacita areálu, trati byla na hraně, takže kdo ví zdali do dalších let nehledat nějakou jinou alternativu.Ale doufám že se najde někde spíš v centru města, protože určitě by šlo udělat závod kolem Olešné, ale tam by bylo méně fandicích lidí a i to je bonus k závodu. Co bych snad jen vytkunul trochu víc je úroveň stránek akce... dnes už jsou dosti nevyhovující. Ale jinak naprosto úžasný pohodový závod. Vítěz závodu byl Milan Kocourek v skvělém čase 29:49. Více o výsledcích se dočtete na www.behy.cz Výsledky ze závodu najdete zde. Super závod.

Já a Hornická desítka. 10 km závod jsem dlouho něběžel, nicméně letos jsem trochu zrychlil a to díky shození několika kil, rychlejším tréninkům, sem tam vyběhnutí s rychlejšími běžci na trénink, díky kluci z Pepa Teamu. Takže jsem cítil že bych mohl posunout osobák na 10km trošku víc k lepšímu času a to se taky povedlo. Hornickou desítku jsem uběhl za 45:16 ,pro mě to je super čas. (starý osobák 48:55 Veřovická desítka 2010, loni na H10 49:12) Stejně jako loni mě na nějakém 4km začalo píchat v boku a pominulo to až na 7km. Takže jsem musel zpomalit. Je to zajímavé, protože mi zase nepřišlo že bych běžel na své absolutní hranici, ale asi ten dav kolem euforie ten dojem utlumí. Jak jsem loni “nikoho” neznal na závodě i když byl v městě kde bydlím, tak letos to bylo jiné. Jen z mého okolí běželi 4 lidé poprvé závod a to v dobrých časech a pak tu byl Pepa team Frýdek-Místek, pod kterým jsem taky běžel. Pořídil jsem si novou bundu, přesně takovou jakou jsem dlouho hledal. (100 prodyšnost, hodně větruodolná, s dešti odolností už to je slabší, ale to opravdu nehledám) Tak a teď se nejvíce těším na zpomalení rychlosti na tréninku a nabraní objemů před Pražskou stovkou.

Radim Lipták to opět krásně a čtivě shrnul za Pepa team.

Kudy se běželo.