kolik času člověk strávil nad rozhodnutím zdali věc koupit či nekoupit. A hle teď tu věc držím v ruce a vyhazuji ji. Tak jako většina věcí které vlastníme v čase ztrácejí na atraktivnosti a funkčnosti. Zrovna nedávno jsme pomáhali vyklidit dům, který si koupil kamarád. Ten dům byl z roku 1937 a předešlí majitelé si určitě část zajímavějších věcí odvezli. Ale i tak tam zůstalo plno věcí, které bylo třeba vyhodit. Protože nový majitel neměl žádný citový vztah k oněm věcem, zněl jasný příkaz vše vyhodit. Když jsme nosili “starý” nábytek všiml jsem si ceny za celou stěnu do obývacího pokoje 13000,- Kčs. To když se zamyslím nad výši platu před 20-30 lety, tak to byl skoro celý roční plat. A my to vyhazovali. Přitom někdo v minulosti musel rok odkládat jednu výplatu, aby si nábytek pořídil. Z toho domu šlo na spálení či vyhození skoro vše, kromě sbírky dýmek a knih. Tedy nějaká část knih byla na vyhození (Kniha jak vést účetnictví z roku 1970 atp...), ale bylo tam dost dobrodružných knih, ale i knih naučných. Jenže dnes vstupujem do období kdy po nás nezůstanou ani ty knihy. Tak samo to bylo při odstraňování obkladů kolem topení. Jak se nad tím musel někdo v minulosti natrápit, aby to bylo vkusné, aby to pasovalo a my vzali páčidlo a vše vytrhali. Kdo ví zdali zůstane něco po nás zajímavého, co naši potomci hned nevyhodí do koše při prvním velkém úklidu.