A hle část zimy za námi a já klušu na Lysou Horu (1323 m.n.m.), nejvyšší horu Beskyd s davem dalších nadšenců víkend co víkend. Tedy pokud mám volno a čas. Ale popořadě.

Co je Lysa Cup?

http://lysacup.cz/

Lysa Cup je běžecký závod do vrchů, kdy se vždy běží na Lysou Horu (vyjímka byla první etapa) Každý víkend během zimy stoupá dav běžců, nějakou trasou na onen kopec. Trasa bývá různá, vede po turistických značkách. Neměří se ani tak čas jako pořadí, podle toho je potom jednotlivec hodnocen. Body se sčítají i za všechny etapy, kterých je 17. (ještě se nějak odepisují nejhorší výsledky atd... jestli to někoho zajímá přesně nechť koukna na stránky LC) Body sbírají i týmy a to tři nejlepší běžci z týmu. Jak Lysa Cup probíhá. Dole si běžec vyplní papírek s jménem, ročníkem, týmem za který běží a nahoře ho odevzdá organizátorům, ti je sbírají vpořadí jak závodnici doběhnou a většinou večer se objeví na stránkách běhu výsledky. Tak je to víkend co víkend. Na Lysa Cup nechodí jen běžci,ale cyklisté,plavci a jiní sportovci, kteří si zimní období krátí touhle radovánkou.

Náš Pepa Team Frýdek-Místek na startu. Já jsem ten úplně vlevo.



Já a Lysa Cup

Jak mi kluci z Pepa teamu Frýdek-Místek povídali o Lysa Cupu, že je to skvělá zimní radovánka, nebo mi kamarád Tomáš povídal že plánuje v zimě běhat Lysa Cup, tak jsem se jen usmíval a říkal jsem si to mě neláká, hnát se nadoraz na kopec. Celý rok jsem spíš trénoval v kopcích objemy, abych neměl problémy na závodech 7BV, Pražská stovka atp. Nicméně před Pražskou stovkou mi to nedalo a po jednom výstupu na Lysou Horu s kamarádkou, kdy ona musela jet vyzvednout děti ze školy, jsem schoval baťoh do auta a zkusil poprvé v životě vyklusat Lysou Horu z Ostravice od transformátoru a ejhle ono to nějak šlo. V rámci jedné z posledních příprav na P100, jsem se tedy zůčastnil mé první etapy Lysa Cupu ,byla to etapa z Šancí. Na počet účastníků to byla nejpočetnější letošní etapa bylo tam 273 běžců. Já jsem úplně nezkušený vyrazil směr Lysá Hora. Byl to pro mě pěkně náročná zkušenost. Má tepovka byla jak na housenkové dráze. Chvíli nahoře, chvíli jsem ji snižoval abych ji zase dostal do výšin. Zjístil jsem, že rychlou chůzí jdu stejně jak klušu což mě štvalo. Zbytečně jsem zrychloval když mi klesla tepovka i v prudkých úsecích místo abych pošetřil na mírnější úseky. Hnal jsem po rovinách (kluci z Pepa Teamu pak radili že, zde mám právě tep a síly coby silničář pošetřit což je pravda) Jak jsem se blížil k vrcholu, tak jsme zrychloval abych pak neukočíroval tepovku pár metrů před cílem a ty co jsem pracně předběhl zase pustil před sebe. Krásná zkušenost, s poznáním že nohy nijak nebolely, nepřekážely ale nepřítel číslo jedna byla tepová frekvence, nebo též lépe řečeno má snaha na trati závodit s jinými běžci. Nakonec jsem skončil 151 z 273.

Další etapa které jsem se zůčastnil byla za 3 týdny. Lysa Cup startoval od hotelu Petra Bezruče, já jsem měl týden po Pražské stovce, kde jsem ušel, uklusal nějakých 114 km. Poučen z mé předchozí účasti na LC jsem vyrazil směle na Lysou horu. Trasa začínala hned z počátku prudkým stoupaním, kde se utvořil zástup lidí, nešlo moc předbíhat a ten vystoupal na hranu v tempu, které bych šel rychleji. Později jak už se dalo předbíhat, mé tělo ale přestalo sdílet nadšení, že je na závodě a cítil jsem, že jsem ještě nezrefeneroval do absolutní pohody po dlouhém závodě, který jsem měl před týdnem. Takže výsledek byl nic moc. Poučení z této etapy bylo, když je led musíš mít nesmeky. (Dají se pořídit za 180,- Kč v Kompasu v Místku) skončil jsem 163 z 214

Další etapu které jsem se zůčastnil byla silvestrovská, začínala z Ostravice u hřiště. Slyšel jsem o silvestrovské etapě, že se běží v kostýmech, vzal jsem si tedy do auta historický kostým, ale nakonec jsem od jeho použití upustil, běžet v kovové helmě a tunice by mě opravdu hodně brzdilo. Lidí v kostýmech nakonec nebylo tolik a většina z nich měla kostým který je tolik neomezoval. Našli se ovšem i fanšmejkři jako Dědek beskydský, kteří to pojali velkolepě, před nimi smekám a mají můj obdiv. Já vybaven nesmeky vyrazil směr Lysá, tato trasa se mi moc zamlouvala, celkem to i šlo až na ztrátu jednoho z nesmeků hned někde na startu. Jediné nad čím jsem začal uvažovat bylo, zdali neběžet více nalehko než ve dvou vrstvách, protože v nich jsem se opravdu zapotil, zatím si ale s jednou netroufnu. Skončil jsem 114 z 221 účastníků.

O týden později startujem z Malenovic od Rajské boudy směr opět jasný Lysá hora. Poprvé si beru na Lysa Cup hůlky, ty jsou povolené. Celkem jsem s nima zvyklý dřít (tahat to v prudších kopcích rukama) Tepovka už nijak nelítá, hlídám si své tempo. Hůlky pomáhají, nesmeky už tolik ne, v hlubším sněhu tak dobře neslouží jak na ledovce. Poučení z této etapy pro mě bylo hůlky ano a držet se správného člověka. Nějakou dobu jsem se totiž držel za běžcem co vadl, ale já to poznal až se za mnou přiblížili další běžci. Taky si říkám že nahoře už s nikým nezávodím za každou cenu. Zkrátka myslím si, že když jdu nějakým tempem nahoru a někdo běžel celou dobu přede mnou, nebo mě předběhl někde po trati tím že se z počátku šetřil, tak má být přede mnou a když chce někdo hnát co je za mnou kousek v cíli tak ať si mě předběhne, nejde o život ale o zábavu. Skončil jsem 102 z 179 skoro jsem se probojoval do první stovky. Jak jsem přemýšlel nad tou první stovkou, tak jsem usoudil že takto se to měřit nedá, protože je různý počet účastníků na jednotlivé etapě, takže jsem si dal cílt (klusat) LC v lepší polovině.

Zatím má poslední etapa, které jsem se účastnil byla minulý víkend,etapa startovala z Lubna. Vybaven hůlkami celkem odpočat jsem vyrazil směr Lysá Hora. Tentokrát to byla obtížná etapa, ale těžká byla pro nás všechny. Hluboký sníh, těžko se dalo předbíhat, minimálně z počátku, do doby než se trasa napojila na prošlapanější turistické trasy. Chvílemi jsem si připadal jak postižený, stále mě to vynášelo do jedné strany a to už jsem běžel jako stotý tzn. měl jsem to mnohem více prošlapané než ti první borci. Protože přibylo sněhu, tak jsem hůlky využil mnohem méně a chvílemi s nimi nechtěně ohrožoval běžce za mnou. Za co se hodně omlouvám. Nejvíce mě dostala zimní sjezdovka pod vrcholem, přede mnou jeden šel jeden závodník po čtyřech a já ho nebyl schopný s hůlkami předběhnout. Tak jsem byl vyšřaven, ale to asi všichni Poprvé jsem se probojoval do první stovky 96 z 178 účastniků a poprvé bodoval za Pepa Team, ale to nebylo tím že bych byl tak dobrý, jako spíš že byla slabší účast.

Doufám že to nebyla má poslední letošní účast na Lysa Cupu, už to asi letos na tu lepší polovinu nedotáhnu, ale cítím že každá má účast je trochu lepší a tělo si na tu vrchařinu pomalu zvyká.

Závěrem

Je ráno, vyskočím z lůžka obleču se posnídám, nasednu do auta a vyrazím směr Beskydy. Míjim Marianský kostel, kde jdou lidé k svému chrámu a já směřuji k mému a to Lysé Hoře u Kauflandu naberu další dobyvatele vrcholu a pokračujeme blíž ke kopci. Zaparkuji auto a než otevřu dveře, už je za mnou mnoho dalších zaparkovaných aut, sjíždíme se pod Lysou Horu jako vysy k sladkému. Trošku rozklusáni a hurá na start, nahoru si zase říkám proč jsem tu šel, to není zábava to bolí. Nicméně klušu a klušou i všichni okolo. Krása Lysa Cupu je, že cíl je jasný a to vrchol. Nahoře odevzdám vymačkaný jak citrón lístek a s chutí si užívám seběhu z Lysé Hory. Prašanem si to uháním zpátky k autu. Je to super pocit, doporučuji všem. Pokud máte obavy tak doporučuji to nijak neřešit, ale bavit se.

Jednou se chci zůčastnit běhu kolem Mont Blancu, tak musím trénovat.

Letošní výsledky
Mé výsledky na Lysa Cupu
Pepa team na Lysa Cupu