Jak jsme se k němu s autem blížili tak bylo očekávaní na obou stranách, jak jsme se přiblížili tak šlo vidět, že byl spíš než rád ze svobody zmatený a ztracen.Minuli jsme ho a pokračovali dál, já se rozloučil s mou posádkou a jel zpět domů. Všude byl klid i ten kůň někde zmizel a v hlavě se mi honit myšlenka co to je svoboda, jsme vůbec svobodní? I ti nejlepší umělci, freelenceři, podnikatelé jsou vázaní na peníze, na domov či svůj pokoj někde v hotelu, na své sociální vazby. Dokázal by kdokoliv v domech kolem kterých jsem projížděl, kde všichni spokojeně svobodně spali, se ráno vzít a odejít někde úplně jinde. Bez problému řešit tisíce věcí a za nějaký čas zase spadnout do povinnosti vydělat nějaké peníze. Asi ne, tak proč dnešní době říkáme svobodná. Samozřejmě máme tu svobodné šíření slova, svobodné rozhodování, ale stále jsme chyceni v systému a není možné se z něj dostat. Kolik procent populace může být opravdu svobodných? To budou asi tisíciny procent.

Když už jsem naťukl tu svobodu, nevím zdali jsem to tu na blogu již psal, ale vždy mě dokáží naštvat historické filmy kdy obyvatelé bojují za svobodu. Proč se točí historické filmy podle dnešní optiky ovlivněné bojem za svobodu, feminismem, národní identitou, spokojeného dětství bez roboty. Proč se někdo nepokusí natočit historický film podle reality, tedy asi dnes neznáme všechny složky středověkého života, ale určitě to nebylo jak v dnešní době.