Zalyžoval jsem si opravdu královsky. A pár negativ které na pobytu byly (tedy až na jedno, ale to bylo osobní a bylo obrovské) byly přebity zážitky ze super lyžování. Abych přiblížil cenu za 7 dnů ubytování, 6 dnů lyžování, cestu (tři osob v autě) a dálniční poplatky cestu z Prahy (2400 km tam zpět) mě to vyšlo na 10748,- Kč (osobně mě to vyšlo mnohem dráž, protože jsem jel ještě přes celou republiku sám) Další náklady jsou jídlo, ale člověk jí stejně doma tak i v cizině, po celou dobu jsem mohl jíst stravu koupenou u nás a v pohodě bych fungoval, takže je to jen o tom co si člověk dopřeje na svahu za dobroty navíc. Takže cena byla za 6 dnů lyžováni opravdu super. Bylo to způsobeno i tím, že jsme jeli první posezoní týden, takže ceny byly nižší než v hlavní sezoně. Jeli jsme přes Německo, takže náklady na dálnice byly za švýcarskou celoroční dalniční známku (835,- Kč) a 34,- Euro za dálnici ve Francii, mají tam mýta a ty neuvěřitelně sdržují, hlavně ve chvíli kdy se mění na horách turnusy ubytovaných a všichni jedou do hor, nebo z hor.

Val Thorens http://www.valthorens.com/ je nejvýše postavené ubytovací středisko v Evropě. Je v nadmořské výšce 2300 m.n.m. , tato výška je dobrou garancí sněhu i v jarním období. Val Thorens vznikl jen za účelem lyžování a jako většina francouzkých středisek je postaveno tak, aby jste ušli z ubytováni pár kroků a mohli jet po sjezdovce k lanovce, která vás vyveze dále. Myslím si že od nikud to nebylo od ubytování dále než 20-30m. Co je na Francii a lyžováni taky typické je panelákový styl ubytování. Tedy slyšel jsem o něm a tu jsem jej poprvé viděl v realu. Náš apartmán měl 35 m a byl pro 6 osob, opravdu dost malý oproti rakouským. Ale vešli jsme se. Určitě nebyl nějak levně zařízen to ne, myčka na nádobí, kvalitní televize, mikrovlnka … jen zkrátka místem se tam šetří, nebo se za něj připlácí. Parkovat se ve Val Thorens venku nedalo, takže jsme museli mít zaplaceno podzemní parkování, na týden stálo 150,- Euro, parkujicí auta venku kromě potřebného naložení a vyložení věcí byly pokutovány. Do Val Thorens jsou povinné sněžné řetězy (vřele doporučuji ty serpentiny jsou opravdu dlouhé) a od června je ve Francii v povinné výbavě alkohol tester. Ve Val Thorens bylo několik supermarketů velikostí našich Albertů, velké množství prodejniček, kaváren, restaurací, zábavních podniků, takže nuda po lyžování nebyla. Co dva dny probíhaly trhy, kdy přijeli prodejci sýrů, vín, oblečení a nabízeli své produkty.

Lyžování a Val Thorens, my jsme měli ski pas na celé Tři údolí http://www.les3vellees.com což je největší lyžařsky propojený areál na světě. Za 6 dnů jsem určitě neprojel vše, ale většinu určitě. Jarní lyžování bych definoval tak, že ráno jezdíte po upravených sjezdovkách, ale na večer, nebo přes poledne se v nižších polohách potýkate s těžkým kašovitým sněhem. Bonus to tedy není, ale budiž odměnou již jarní sluníčko a teplo, které tento problém plněpřebíjí. Bez mazání 50 tkou opalovacím krémem bych přijel řádně spálen. K areálu asi těžko něco dodávat, většina lanovek jsou sedačkové lanovky, které nejsou nejmodernější, chybí jim plexi kryty do špatného počasí, ale myslím že jinak dostačujicí. Několik kabinovek, sem tam poma. Každý si najde sjezdovku která se mu zalíbí. Červené při naši návštěvě upravovali ob den, nebo podle nějakého jiného klíče, protože se nám stalo že jeden den jsme jezdili po menchestru a druhý den jsme na sjezdovku spěchali ráno a ona nebyla upravena. Na různých místech byly chaty kde se dalo najíst. Ceny jsem sledoval u polévek, protože přes poledne jsem si dával hustou zeleninovou polévku s pečivem a velké jídlo po návratu na apartmán. A ceny se pohybovaly od 5,6 euro - 11 euro za polévku. Nejvíce mě dostala obsluha v restauraci Panoramatic v areálu Courchevel, což je část Tří údolí kde chodí spíše smetánka a na cenách to bylo znát, ale i klientele. Děvčata v minisukni a kozačkách místo na lyžích na lovu atp... :) Za polévku chtěli 9 Euro, pečivo bulka po Euro a za třetinku Coca Coly v plechovce 6 Euro (Red Bull byl za 7 Euro, ale potřeboval jsem zavodnit ne odvodnit) tak jsem tam nechal za “jídlo” 18 Euro a obsluha se podivovala že neumím francouzsky, dávala mi to silně najevo, mluvil jsem na ně anglicky. Na to kolik za to chtěli, velkou část zákazniků měli cizince bych čekal jinačí přístup. Ale většinou byli francouzi přívětiví a komunikativní. Viděl jsem pár pěkných scén kdy pomáhali na vleku coby obsluha lyžařům. Jednomu lyžaři vypla lyže při nasedávaní, zastavil tedy vlek, sebral lyži, uvolnil vázaní aby se mohl lyžař znovu připnout k lyži. Už bych viděl ochotu našich vlekařů. Na svahu šlo vidět, jak jsou francouzi patrioti, všude samé Salomon a Rossignol lyže. Já jsem viděl třeba značku Elan (značka mých liží) asi 5x.