Vždy jsem rád něco organizoval. Organizoval jsem výlety. Byl jsem imprátor (diplomat a personalista) v online hře Red Dragon. Mnoho let jsem organizoval dřevárny a LARPY. Uvažoval o organizaci běžeckého závodu. Všechny tyto činnosti byly dělány z mého strany bez úmyslu na organizaci něco vydělat, vždy jsem to dělal pro komunitu a pro mně. I když dvě velké odměny jsem za organizování vždy dostal. Vděk komunity pro kterou jsem to dělal a dále zkušenost, která je k nezaplacení.

Někdy uvažuji zdali se nemám navrhnout do podnikání v organizování něčeho. Hodně jsem uvažoval i serii běžeckých závodůh, nebo o plesech. Kdyby jsem něco takového organizoval, tak by jsem hned od počátku kladl důraz na to, aby to v budoucnu nebyly akce, do kterých investuji hodin a hodin práce bez zisku, celé by jsem to postavil na profesionálním organizování k organizování by jsem užil mnou posbírané zkušenosti. Ty nejhlavnější jsem shrnul do následujících bodů. Sám nějak tuším, že se k organizováni něčeho velkého již nejspíš nevrátím a třeba mé postřehy někomu pomohou.

Mé zkušenosti s organizováním

1. Nechtěj mít na akci za každou cenu každého. Pokud někdo i tobě blízký nechce přijet, tak na něj nenalehej. Takový člověk totiž dokáže akci hodně pokazit. Vždy usiluj jen o lidi, kteří mají zájem přjet.

2. Dobře popiš pro koho je akce určena, nesnaž se dělat akci pro všechny, protože nikdy nejde zavděčit se všem a negativní reakce lidí kteří čekali od akce něco jiného jsou pro rozvoj oblíbenosti akce nežádoucí.

3. Dělej akci několikrát do roku. Nemusí jít o stejnou akci. Hlavní důvod je ten, že si díky větší frekvenci budeš budovat rychleji renomé coby organizátor a komunita poroste mnohem rychleji.A taky budeš mnohem rychleji ladit celkovou akci. Rád to vysvětluji na následujícím příkladu. Uděláš závod v přespolním běhu. Ten se Ti nepovede. Lidé po akci rychle rozšíří informací, že závod byl o ničem. Druhý rok si kritizované chyby pohlídáš a uděláš skvělý závod. Jenže na něj Ti dorazí jen pár lidí, protože ti zklamání nejspíš nepřijedou. Lidé z nového povedeného ročníku tvou reputaci částečně napraví, jenže tím ztratíš dva ročníky růstu. Lidé až po druhém ročníku opět přijdou. Proto je lepší naučit lidi, že akci organizuje někdo a na něj stavět značku a akce dělat častěji.

4. Už jsem to částečně zmínil v předchozím bodě. Je dobré naslouchat kritice, protože účastníci akce vaši akci zažili, možná si ani nevšimli problémů které trápily Tebe, ale mohou si všimnout něčeho, co vy coby organizátor nevidíte. Při naslouchání kritiky je důležité naslouchat správným lidem. Někteří totiž ze své povahy kritizují vše. Jiní zase mají úplně jiný pohled na akci než vy. Příkladem budiž jeden kamarád. Hodnotil akce jen podle toho jak se dobře na té či oné akci opil. Kdyby jsem organizoval bečku piva, nebo párty s alkoholem, tak by jsem jeho názorům naslouchal, ale takto jsem jeho názor na akci vůbec neposlouchal. Další kamarád si zase úzkostlivě hlídal dodržování pravidel . Názory a postřehy tohoto kamaráda jsem vždy rád poslech. Ale opět jsem je nebral jako dogma. Zkrátka na jednu akci se každý diva jinak. Vy musíte stát za tím co jste o akci před akcí prohlásili a to lidem nabídnout a zpětně hledat pravdu někde uprostřed mezi extrémy lidí co chválí a lidí co kritizují.

5. A teď se dostávám k hlavni myšlence proč si myslím že organizování nějaké akce muže být zajímavým podnikání. Při organizování akce jsme vždy vybrali nějaký obnos peněz, ten jsme částečně použili na spotřební věci, které se během akce spotřebovaly. Ale část jsme taky investovali do něčeho trvalejšího, jako je například profesionální logo, nebo materiál který se užil v dalších letech. Během pár let jsme měli vybavení pro akci, které účastniky udivovali, protože Ti dali za akci určitý peníz a za něj jsme jim nabídli mnohem více zábavy díky nakumulovaných peněz. Tak jsem viděl úspěšně fungovat například firmu, která dělal rytířské slavnosti. Měla x kostýmů, měla například husitské vozy atd… je jasné, že kdyby to vše měla pořizovat najednou, tak by akce musela stát obrovský peníze, jenže oni si to pořizovali postupně. Tím mohli nabízet mnohem víc než někdo, kdo by jim chtěl konkurovat. A každým rokem se jejich náskok před možnou začínajicí konkurencí zvyšoval.

Nejtěžší je vždy rozjet něco z dobrovolnického organizování do profesionální podoby. Kolem každé akce je totiž hodně člověkohodin, které nemusí být na první pohled vidět, ale jsou potřeba.

Snad někomu tyto zkušenosti pomohou.