Ravenna

140 000 obyvatel
Provincie:Ravenna
Ranně křesťanské kostely

Turisticky trošku opomíjená Ravenna, má za sebou bohatou historii
která v ulicích už skoro nejde vidět. Malá osada na bažinách, která díky
tomu byla těžko dobytelná, začala zkvétat v 1. století našeho letopočtu
kdy císař Augustus založil v její blízkosti římský válečný přístav, který
byl schopný pojmout až 250 lodí a byl nejvýznamnější na Jadranu. Když
byla římská říše rozdělena na západní a východní 395, stává se Ravenna
v roce 402 hlavním městěm západní říše císař zde převesídlí z Milána,
Ravenna těží ze svých kanálů (v té době se podobá Benátkám) takže zde
císař buduje svojí rezidenci, zbytek itálie je pustošeno stěhováním národů.
V roce 476 dobyjou Italii germáni a až roku 493 vyšle vychodořímská říše
do západní říše spojence ostrogotského krále Theodoricha, ten se
po vítězství nad germány usídlí v Ravenně (fotka jeho hrobky je pod článkem)
a Ravenna opět zkvétá, v roce 751 ukončí slávu Ravenny Langobardi, později
se dostane do područí blízkých Benátek a později Cirkevního státu. Dnes už
moře, kanály, přístav u Ravenny nejsou, bahno z řek je zanesly a pobřeží
je od Ravenny vzdáleno 5km. Vzdálení moře přineslo postupný úpadek
tohoto města, Ravenna dnes těží z objevu zemního plynu a průmyslu ktyrý
díky oběvu dnes kolem sebe má a taky z turistického ruchu, láká na své ranně
křesťanské kostelíky s mozaikami podle byzantského vzoru, které tu vznikaly
po příchodu Theodoricha, který byl vychován coby zajatec na byzantském dvoře.
Kostely díky mozaice jsou opravdu jinačí než ve zbytku Italie, takže doporučuji
Ravennu navštívit. I když památky jsou po celém městě jsou dosti roztahané a
ulice takové ospalé a ničím extra zajímavé, tak kostely a mezea jsou zajímavé.
Ravenna je ráj pro cyklisty, lidé kolo opravdu využívají v hojném počtu. Většina
muzeí a kostelů je na jednu vstupenku, jen Theodorichova hrobka je samostatně.