Stereotypy

Až 80 procent našeho chování,
je řízeno stereotypy. Je to naše
berlička, ale i vězení ...

Uvažoval jsem,že by nebylo špatné učení (možná takové
existuje), které by nás naučilo dělat body zvratu, kdy bychom
si řekli teď a od teďka se budu chovat jinak než doposud v tom
či onom. Většinou měníme své názory a chováni hodně pozvolně,
tedy pokud nás k tomu nepřinutí zdraví, nevyhnutelná situace,
ale ty nenastávají dostatečně často, nebo až v pozdní chvíli.
Třeba takový kuřák při zjíštění rakoviny plic, alkoholik ...
Ale to už popisuji takové ty extrémy, ono ten stereotyp a šablony
jsou v každém našem konáni. Třeba u podnikání jde vidět, že
firma co rozbije stereotyp bývá často úspěšná. (Student agency,
Apple ... ) On ten steotyp je všude, příklad nenapadne nás koupit
770g soli ale 1kg nebo půl. Nekoupime 9 rohlíku ale 10. Sraz dáme
v celou a ne za deset minut celá. Jsem-li nezaměstnaný, začnu se
chovat podle stereotypu nezaměstnaného, mám-li naučeno, že se
mi nechce učit, budu v tom pokračovat a svedu to na to že se mi
nechce učit, než abych vykročil ze stereotypu a našel jinačí cestu
jak se učit. A tak je to úplně se vším kolem nás, jen silné pohnutky,
nás dokáži ze stereotypu vykolejit. Člověk nejvíce proti stereotypům
bojuje v mládí, začne to vzdorem proti rodičům, ale záhy to končí u
stereotypů, stačí si v sobotu projít hospody, čajovny a všichni v nich
stereotypně vysedávají mladí a příchodem rodiny stereotypy rostou a
rostou. Bojím se stáří a zaběhnutých sterotypů.

Śkoda že stereotypy nejdou měnit lehčeji.
Ale zase někdy nás chráni před zbrklým rozhodnutím, ulehčují rozhodnutí.

Autor: