Pět beskydských vrcholů (5BV)

Musím to sepsat,
pokud ještě nohy bolí.

http://www.5bv.cz

Děkuji Dráčku za to že jsi mi dělal parťáka.

O Pěti beskydských vrcholech už slýchavám několik let.
Přece jen okres Frýdek-Místek = Beskydy a plno lidí v
okolí už v minulosti na 5BV bylo. Letos jsem se přihlásil
i já a mohu se o zážitky podělit.

Pět beskydských vrcholů je nejmasovější vytrvalostní závod
v ČR. Letos už to byl osmý ročník, takže se dá říci že i tradiční.
O účast na závodě je obrovský zájem, takže letošních 300 míst
bylo obsazeno celkově za 23 minut. Základnu měl letos závod
v krásné nové tělocvičně na Čeladné, celá škola a okolí bylo pro
takovou akci idealní, od množství parkovacích míst, relativně
blízkostí na vlak, velikostí tělocvičny ... Ale k závodu, na
startu nakonec bylo 330 dvojic, ti se po úvodním povídaní
na podiu dozvěděli, že první vrchol je Lysá hora, všichni plni
elánu vyrazili a světelný had z čelovek se táhnul od Ostravice
na Lysou horu, která jako by se chystala na zimu a moc
této noční návštěvě přívětivostí počasí nenabídla, ale nebylo to tak
hrozné, jak meterologové slibovali. Z Lysé čekal závodniky
přesun na Gruník, což je takový menší kopec u Horní lomné.
Z Gruníku jsme byli posláni na sedlo na Smrku, kde už dorazilo
jen 197 dvojic, tam jsme se dozvěděli o dalším vrcholu Vysoká,
což bylo u mnoho dvojic na zváženou, neb stoupaní do sedla
Smrku bylo dosti náročné a jít na Vysokou, třeba jen na ní znamenalo
+- 40km i s návratem do Čeladné, na 4. kopec tedy nakonec vyrazilo
a došlo 81 dvojic. Páty kopec byl Radhošť, Radegast se určitě podivoval
čím se to dnešní lidé baví.
Všech pět kopců pokořilo 64 dvojic. Nejrychleji celou trasu
dala dovojice Tomáš Petreček, Petr Míl (Opavanet/Tilak/Merida 15:06)
v závěsu za nimi Libor Uher, René Trebuna ( K&K Salomon-Run 15:15).

A teď mé postřehy z pohleda laika, co šel poprvé na takovou akci.
Došli jsem na třetí vrchol a tam jsem parťáka (Dráček) přesvědčil
, že dál už bych to asi nedal, měli jsme ještě 6 hodin čas ujít
15km, ale zkrátka nohy v tu chvíli už moc chodit nechtěly. Ačkoliv
jsem zvyklý poměrně dost běhat, tak toto bylo úplně něco jiného,
jestli bude nějaké příště, budu muset potrénovat za jeden den něco
ve stylu výstup na x kopců a ne jen týden před tím intenzivněji
běhat. Celkově k pohybu a stabilitě pomáhaly hůlky, ty byly k
nezaplacení. Rozhodně už nikdy víc si na sebe nevemu na takovou
akci bavlněné spodky. Celkem jsem se na tu akci dovybavoval, boty
do terénu, hůlky, ale co jsem si nepořídil a před 5BV mi to přišlo
zbytečné byl camel bag, teď vím že příště bych bez něj nešel,
protože stálé shazováni baťohu, aby si člověk usrkl vody bylo
dosti na obtíž. Jak jsem měl z počátku strach o cukry v těle,
tak nakonec jsem ho tolik formou hroznového cukru nesnědl,
zkrátka tepovka nebyla tak vysoko. Celkem si myslím, že jsem
trefil i pevnou stravu, měl jsem strach z přeslazení
tak jsme si nesl, tmavý chleba na jemno nakrájený a korbačíky.
Asi nic výživného z pohledu optimalní stravy na takovou akci,
ale mě to sedlo. V noci jsme dvakrát sešli z cesty, což odhadem
mohlo být tak 4km. Nohy bolí, první myšlenky po závodu byla
už nikdy, ale dnes den po něm si říkam, příště udělám to či ono
jinak a zkusím to.

116.místo 18:35 h na nohou, 3 vrcholy