Druhý ročník silničního běhu v Kravařích proběhl 20.3.2011 . Pro mě to
byla první účast jak v letošním roce na závodě, tak v Kravařích.
Na mapě jsem koukal kde přesně Kravaře leží, ne že by mi názvem
nebyly povědomé, ale přece jen z Frýdku-Místku to už nějaký kousek je.
Na mapě vidím místo, říkám si fajn vesnička na konci je sportovní
areál to najdu. To jsem ale Kravaře urazil, protože to je pořádná obec,
ale místo jsem bez problému našel. Na start se dostavilo podle mého odhadu
40-50 běžců. Počasí bylo běhu přející, sice jarní teploty to ještě nebyly,
ale stačilo se vhodně obléct a nebyl problém. Co mi přišlo sympatické,
s ohledem na počasí, byly čísla na uvázaní. Nemuseli jsme tak zicherkamy
děravět termoprádla. Trasa vedla po cyklotrase, “absolutní” výškové rovině,
většina trasy vedla po asfaltu. Trasa měla dvě otáčky kdy se lidé otáčeli
a vraceli, nevím jak pro jiné běžce, ale mě vždy ty otáčky motivují,
když vidím lidi běžící proti mě, vracející se z ní. Celá akce mi přišla povedená,
šlo vidět že do organizace byla zapojena celá rodina i babička u občerstvení.
Jde vidět že je závod dělán z radosti pro běh a ne za každou cenu mít něco
dech vyrážejícího, takže že chyběly internetové stránky neberu nějak na škodu,
hlavně ať vydrží elán v organizováni. Co mě celkem udivilo, byl konec běžecké pole,
kde vždy běžím i já, doběhl celkem rychle, nebo jinak řečeno, asi na svátečnější
běžce byla zima. Rozhodně Jarní desítku v Kravařích doporučuji.
Já a závod? V poslední době jsem toho moc nenaběhal, sám pociťuji co to je psychická
únava, takže můj cíl byl běžet abych nepřepálil start a jít si zaběhat, což se mi povedlo.
Chvílema jsem si říkal ty to běžíš jak na běžném tréninkovém běhu, ale zkrátka rychleji
to moc nešlo, tedy asi ano, ale na úkor toho jak budu vypadat dál. Takže čas kolem 52 minut
můj osobák je kolem 48 taž jsem spokojen.
Výsledky zatím na internetu nejsou, jak budou doplním k článku.
