Koukněte na zajíce a jeho předsevzetí najít nějakou stravu v zasněžené krajině. Vůbec si nemůže být jistý výsledkem, ale protože je postaven před problém života a smrti, uhání si to po sněhu. Ta jeho cesta je opravdu hodně těžká, tu narazí do nafoukané sněhové závěje, jindy se zase propadne, ale běží stále kupředu. Co mu taky zbývá,všude kolem je totiž zasněžená krajina a on neví zdali s tou energií co má najde další. Doufejme že našel, protože v sobotu jsme po jeho stopách šli v hlubokém sněhu několik kilometrů. A vůbec mu nezáviděli. My jsme měli v batohu dostatek energie, měli jsme mapu a jistotu civilizace v údolí, kde se vždy můžem obrátit na pomoc dalších lidí.
Tipoval bych, že náš zajíc nakonec svého předsevzetí dosáhl a našel někde v údolí jídlo. Ale jak je to s naším předsevzetím? Tu cestu do cíle máme složitější, všude kolem je tolik zajímavých věcí. Můžem se díky tomu vymlouvat, že ten náš zajíc to měl snadnější, protože mu šlo o život , zasněžená krajina, tma ho nerozptylovala a on dorazil do cíle snadno. Ale my lidé snad taky máme vůli a své nové novoroční předsevzetí dotáhneme do cíle i přes ty rozptylující překážky, které si rádi vytváříme.
Přeji všem Vám co nejvíce splněných předsevzetí, klidně to nemusí být novoroční.
